Prvovýstup na zmíněnou horu podnikl doposud neznámý neandrtálec patrně 16.5. Rok tohoto význačného skutku se nám zatím zjistit nepodařilo, datum však nezvolil náhodně, protože tento den vládlo na jinak velmi větrné a bouřlivé hoře velmi příhodné počasí a také ho honil mamut. Sváťa, hnaný neutuchající touhou všech dobrodruhů dostat se výš a dál, zdolal tuto Mekku všech výletníků, podobně jako onen neandrtálský lovec, hnaný vzteklým mamutem, jenž možná může být považován za praotce všech horáků. První objekt, který na vrcholu Milešovky vyrostl, nebyla rozhledna, ale malé občerstvení hostinského Antona Webera (Sváťa se snažil s hostinským domluvit, že by po vzoru šerpů nahoru nosil zásoby a dolů občerstvením znavené výletníky). Kamenná rozhledna se tu objevila ještě za jeho života v padesátých letech 19. století, dlouho však nevydržela a na jejím místě začala počátkem 20. století vyrůstat meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. V roce 1904 byl celý objekt dokončen a věž byla zpřístupněna turistům. Dnes má veřejnost přístup na rozhlednu pouze po dohodě s zaměstnanci observatoře. Daleký rozhled zůstal, ale není většinou vidět.

Čech praotec - 451 Po Attilově bitvě na polích katalaunských a vyhnání Markomanů vstoupil se svou hordou do uprázdněné vltavské kotliny. Pohledem z Milešovky však nebyl příliš uchvácen, neboť neviděl žádné strdí, a i proto se vydal východněji, na tehdy nevýznamný, navíc podstatně nižší a tedy pro rozhlížení se po kvalitách krajiny nevhodný Říp, aby tam v předsmrtném deliriu zablábolil své vidění a nechal se pochovat v blízké Ctiněvsi

Kepler Jan - 23.10.1601. Poté, co se roku 1600 nepohodl s Tychonem de Brahe, odchází z pražské hvězdárny, tehdy jedné z nejskvělejších v Evropě, a hledá místo kde by mohl nerušeně pozorovat oblohu. Milešovka se mu zprvu jevila jako optimální, ale už při prvním výstupu zjistil, že je to do kopce. Den po tomto zjištění naštěstí Brahe zemřel a tak mohl Kepler zaujmout jeho teplé místečko.

Goethe Johann Wolfgang - 3.7.1774 dokázal vystoupit na vrchol hned dvakrát za sebou, protože si dole zapomněl deštník. Možná ovlivněn tímto zážitkem hned po návratu začíná psát Utrpení mladého Werthera.

Von Humboldt Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand - 15.6.1819. Pomáhal vynášet Friedricha Wilhelma III krále pruského.

Friedrich Wilhelm III - 15.6.1819 Když král, tehdy již silně krátkozraký, stanul na vrcholu této hory, prohlásil výhled z Milešovky za druhý nejhezčí, který kdy ve světě spatřil. Uvážíme-li, že jeho výsost nebyla nikdy žádný cestovatel nelze jeho hodnocení brát příliš vážně. Von Humboldt proto degenerovanému šlechticovi opáčil, že kvalita výhledu je ve světovém měřítku až na místě třetím. Za důkaz jeho slov lze považovat fakt, že každoročně až do roku 1839 společně s pruským králem výstup opakoval.

Bartholdi Frédéric Auguste - 28.10.1876 objížděl se svým projektem význačná místa celé Evropy a sháněl potřebná razítka a povolení, týkající se umístění jeho kolosálního a poněkud ztřeštěného projektu, dnes známého jako Socha svobody. Klub českých turistů však nechtěl o demolici své rozhledny ani slyšet a poslal ho s tou jeho sochou třeba až za oceán. Až o deset let později se uchytil na Bedloe Island, (dnes Liberty Island) v New Yorku.

Nechuta Jiří - 19.3.2005 13:27 Přes veškerou snahu, z důvodu značného množství drobných částeček vody ve vzduchu (tzv. mlhy) nemohl rozsoudit spor který se rozhořel o necelých 186 let dříve mezi von Humboldtem a Friedrichem Wilhelmem III.

Tvrdek Aleš - 19.3.2005 13:28 Z důvodů mlhy a celkového vyčerpání a zchátrání organismu se odmítl bavit i jakkoliv uvažovat o blbostech a hledal hospodu.