Myslím, že je málo těch, kteří nebyli na školním výletě na Macoše. Projížďka lodičkou a pohled do propasti jsou zážitky na celý život. Od našich školních dob se všelicos změnilo, ale zájem o Moravský Kras trvá, což je třeba komerčně využít. Organizace prohlídky Punkevních jeskyní dosáhla vrcholu, takže nic nebylo ponecháno náhodě. Na parkovišti u Skalního mlýna necháte auto a zaplatíte za parkování. Pak zaplatíte za cestu vláčkem k lanovce, za lanovku směrem nahoru, za pohled do Macochy, za cestu lanovkou dolů, za návštěvu jeskyní, za cestu vláčkem zpět a nakonec   za občerstvení v restauraci Skalní mlýn.  Na věci  nic nemění skutečnost, že obec Vilémovice přestala vybírat pětikorunu za pohled z horního můstku do propasti.  Jakoby vás sežral nějaký stroj, profoukl vám peněženku, protlačil vás stanovenou trasou a vyplivl na původní místo. A je to stroj velice účinný. Málokdo mu unikne. Na trase Koňsky spád – Macocha,  na vyhlídce „Skála zapadajícího slunce“, na hradě Blansek, nebo v Pustém či Suchém  žlebu potkáte i na vrcholu sezóny jen pár lidí, které  nestačil spolknout.  V Holštýně nebo nad sloupskými skalami ani noha, závrt Městikáď je nepřístupně  obklopen zemědělskými plodinami, přístup k lomu Na Bradinách zablokoval soukromý majitel opuštěné vápenky.  Navíc se z map vytratily cesty k některým pěkným místům z důvodů ochrany přírody. Tím myslím např. vyhlídkové místo naproti Skalnímu mlýnu nad skalami Hanák a Hanačka,  Rytířskou jeskyni, což je náš jediný jeskynní hrad,  a hlavně Čertův most v Suchém žlebu.

Nad jiné povolaný Karel Absolon píše ve své knize vydané v roce 1970  toto: „Čertův most býval v dřívějších dobách jedním z nejvyhledávanějších míst v Suchém žlebu pro svou zvláštnost a malebný zjev….. Starohrabě H. Salm, jenž se velmi staral o povznesení turistiky v kraji, dal vybudovat naproti skalnímu mostu pavilonek, kam se mohli uchýlit návštěvníci před deštěm, a povzbudil vynikajícího malíře F. Richtera, aby scenerii namaloval.“ Romantická kresba mostu z roku 1833, ač trochu zkreslená, zdobí mnohé publikace o Moravském krasu.

Jedná se o zvláštní přírodní útvar. Trosky staré průtokové jeskyně mají podobu dvou mostních oblouků až 18 m širokých. Podle pověsti na Čertově mostě strašilo a nikdo se tam neodvážil. Jakýsi šlechtic poslal svého sluhu na most pro orlí mláďata. Ten tam uviděl poklad a vše  svému pánovi oznámil. Pán se tam sám  vypravil a touha po pokladu ho stála život.

Z kresby je zřejmé, že tato část žlebu nebyla zalesněna. Je to vidět i na fotografii, převzaté  z knihy „Moravský kras“ od Ant. Bočka z roku 1922.

Dnes, po uplynutí téměř sta let, je Čertův most  zcela skryt ve vegetaci. Ani nápad, že by nás turisty někdo rozmazloval vyhlídkovým altánkem, který nic nevydělává. Kdysi k mostu vedla turistická stezka, dnes z bezpečnostních a ochranných důvodů zrušená. Na místo vás sice  upozorní rozcestník "Pod Čertovým mostem" (1,5km od Skalního mlýna), kde je i výzva k podívaní, ale vidět již není nic. Člověka napadne, že most někdo ukradl a prodal do zahraničí. Nebyl by to první případ.

V zimě, kdy je méně vegetace, jsem most z tohoto místa přece jen zahlédl, ale veškerá majestátnost je pryč. Most tam je, ale jenom jeden oblouk,  druhý ukradli. Nebo že by to byl nějaký nový podnikatelský záměr pana Tichopáda? Až zaplatíte, objeví se?

Nechme však žertů a dejme ještě jednou slovo profesoru Absolonovi: “Zatím lesy vzrostly tak, že Čertův most z cesty vůbec není vidět. Bylo by záhodno prosekat lesy tak, aby vyhlídka na Čertův most se obnovila“. Dodejme k tomu, že obnovit původní pěšinu  by nebylo nutné, protože daleko působivější je pohled z dálky, ze silnice. Postačilo by vykácet stromy, které jistě nepatří k původní vegetaci, a obnovit pohled na kdysi nejznámější pamětihodnost „Moravského Švýcarska“, jak se tomuto kraji říkalo v dobách, kdy ještě bylo skály vidět.

Pokud namítnete, že se jedná o rezervaci, vzpomeňte na hrad Holštejn, který rovněž leží v rezervaci. Hrad stojí na vysoké skále poblíž stejnojmenné obce. Stromy pod skalou vyrostly natolik, že zcela zakrývaly skálu i jeskyni zvanou „Lidomorna“. Po jejich vykácení se  původní pohled na hrad obnovil. Pevně věřím, že ekosystém tím nebyl ohrožen.

leden 2004

Vratislav Nechuta