Sváťa Pulec speleologem

Mnozí vědí, že Sváťa zasvětil svůj život zdolávání výšek, málokdo však ví, že se poohlížel i po jiných cílích svých výprav. Přemýšlel totiž hodně dopředu a říkal si: „Co budu dělat, až zdolám všechny hory?” a hned si na to odpověděl: „Na hoře už jsem byl, zkusím jít pod horu!” a proto se vydal na výlet do Moravského Krasu. Sváťa do té doby v jeskyni nikdy nebyl a tak se mu nechtělo vlézt hned do první, na kterou narazí, protože v jeskyních je spousty bláta a vlhka a člověk se tam prý hned umaže. Nechtěl si zbytečně ušpinit ty své horolezecké věci, jako háky, lana, klíny, závory, a proto chtěl napřed do nějaké nakouknout. Rozhodl se tedy najít díru či okno, která povede do nitra jeskyně. Macocha se ukázala jako nevhodná pro svoji velkou hloubku, naštěstí „Ostrovská plošina“ se pyšní až 96 závrty na kilometr čtvereční, takže si to Sváťa namířil k Ostrovu u Macochy. Prošel tři největší závrty v okolí, ale požadovaného okna do podzemí se nedočkal, a tak se rozhodl se speleologií skončit.

 

Předpokládáme, že mu vadilo několik následujících faktů. Když člověk leze nahoru na horu, tak se těší na výhledy a vlastně celou dobu vidí konec cesty. Sváťovi asi vadila absence výhledu, málo čerstvého vzduchu a horských (vlastně jeskynních) občerstvován. Asi nejdůležitější důvod byl, že když spadnete v horách ze skály, přibližujete se de facto ke startu nebo k případné pomoci, a to je v jeskyních přesně naopak. Myslíme si, že kdyby se v jeskyních padalo nahoru, byl by Sváťa znám taky jako speleolog.

 

Všechny jeskynní zápory Sváťu přesvědčily k návratu k horským výškám a tak, protože Moravský kras nemá mnoho horských masivů, či kopců, se po krátkém výletu vydal na cestu domů. Zde se ale právě blížíme k nejdůležitější události Sváťova výletu, zmožen nakukováním do závrtů se u jednoho zastavil (myslíme si, že to byl, Cikánský závrt u Ostrova u Macochy) a rozbalil si svačinu. Z ničeho nic, mu vypadlo z ruky jablko a skutálelo se až dolů. Ve svém deníku si o tom zapsal poznámku: „…skutálelo se až dolů, tak jsem ho tam nechal, určitě tam bude zase nějaká špinavá díra…“. A měl pravdu. O necelých padesát let později byl v tomto závrtu otevřen umělý vstup do nejrozsáhlejšího jeskynního systému u nás, který se jmenuje „Amatérská jeskyně“ a protože Sváťa byl profesionální horolezec, ale jako speleolog byl naprostý amatér, myslíme si, že tato jeskyně byla pojmenována právě po něm.

 

Amatérská jeskyně

Devátého listopadu roku 2007 jsme se tedy vydali prozkoumat hlubiny Amatérské jeskyně, kterou Sváťa málem objevil. Můžete si o tom přečíst v článku „Exkurze do jeskyně“ od jednoho z účastníků. Také si můžete přečíst článek „Ukradený most“ ve kterém naleznete fotku od Ant. Bočka z roku 1922, na které by pravděpodobně mohl být Sváťa Pulec, těsně po svém rozhodnutí nestát se speleologem.

 

Sváťa na Čertově mostě

 

 


 

sepsal Jirka