Memoriál Sváti Pulce - Sváťa Pulec na Altaji


 

Sváťa Pulec na Altaji

Altaj je vzdálené pohoří, kam se Sváťa nikdy nedostal. První informace o tomto pohoří získal od Járy Cimrmana, který se přes Altaj vracel do svých milovaných Čech z Rusko-Japonské války, kde působil jako válečný dopisovatel. Jeho sen, zdolat místní nepojmenovaný vrchol a nazvat ho svým jménem, však zůstal nesplněn. Po návratu do své vlasti se rozhodl na Altaj vrátit a tuto myšlenku dotáhnout do konce. Oslovil proto Sváťu, zda by mu s uskutečněním svého snu nepomohl. Sváťa, známý český horolezec, pojal tuto myšlenku způsobem sobě vlastním a položil si hned několik (dvě) otázek. Která hora v Čechách má potřebnou výšku? Bezejmenný vrchol dosahoval výše 3610 m.n.m. což je pro české poměry až moc. Která hora v Čechách má požadovaný úhel výstupu 34°? Po jejich zodpovězení začal trénovat a svůj trénink rozdělil do několika etap. Ubytoval se v Milešově a hned druhý den ráno vyrazil. Spočítal si totiž, že když v jednom dni vystoupá osmkrát na Milešovku (včetně rozhledny) není pro něj žádný vrchol nedostižný, ať bezejmenný, či pojmenovaný. Všechno probíhalo hladce až do osudného osmého výstupu. Rozhledna již byla v dohlednu. Sváťa hnán svým odhodláním přidal do kroku aniž by si uvědomil,  že se nachází ve výšce 3598 m.n.m. V tu chvíli se mu vlivem řídkého vzduchu zamotala hlava a on spadl až dolů, pod Milešovku. Přiznejme si, kdo z nás by pád z takové výšky přežil?  Jeho tělo zocelené tisíci kilometry a stovkami slezených hor se však nezlomilo, pouze jeho páteř. A Sváťa, poté na vozíčku, se pustil dál do svého života a pasivně se účastnil na aktivních životech ostatních.

 

Poznámka organizátorů Memoriálu Sváti Pulce: Je až neuvěřitelné že Sváťův odhad převýšení Milešovky byl tak přesný. Jeden výstup nahoru na horu i s rozhlednou, od postele v místním hotelu s pečovatelskou službou (kde Sváťa toho času bydlel) je 451 m. Když toto převýšení vynásobíme číslem osm, dá nám to docela slušnou horu o výšce 3608 m. Vezmeme-li v potaz tloušťku v té době  používaných podrážek horolezeckých bot a výšku terénních nerovností, které se v okolí Milešovky vyskytují dodnes,  dostáváme se přesně k číslu 3610 plus mínus dvě, tři podrážky, což je neuvěřitelné, podobně jako většina dalších Sváťových myšlenek.

 

 

Expedice Altaj-Cimrman

 

Expedice Altaj-Cimrman

V srpnu 2007 zdolala česká horolezecká expedice Altaj Cimrman bezejmenný vrchol vysoký 3 610 m v pohoří Altaj (nad údolím Tekelju, nedaleko nejvyšší hory Altaje Běluchy, na 49°53'04” s. š., 86°36'04” v. d.). Účastníci expedice, mezi nimiž byli i herci Žižkovského divadla Járy Cimrmana, podali oficiální žádost u altajské vlády o pojmenování tohoto vrcholu jako „hora Járy Cimrmana“. Žádosti bylo vyhověno s tím, že hora bude mít i podnázev „Hora česko-altajského přátelství a nikdy jinak“.

 

hora Járy Cimrmana

hora Járy Cimrmana při pohledu zprava

 

 


 

sepsal Jirka