Sváťa Pulec a Jára Cimrman

 

Sváťa Pulec a Jára Cimrman

Velikán bez velikánů

 

O tom, že Sváťa Pulec a Jára Cimrman byli kamarádi není pochyb, důkazem tohoto faktu je skoro hlavní postava v divadelní hře Švestka, kterou představoval právě Sváta Pulec. Jejich přátelství šlo dokonce tak daleko, že když Sváťa upadl z Milešovky, Cimrman, ač měl Švestku již dokončenou, celou ji přepracoval a usadil Sváťovu postavu na invalidní vozík. V původní verzi měl Sváťa přiběhnout ke švestce a zdolat ji v mačkách a nebo měl mít u sebe dvě slovenská koťátka a na švestku je odložit. Originál se bohužel nedochoval a tak jediné informace máme pouze ze Sváťova deníku.

 

Dlouhou dobu ovšem bylo záhadou, kde se Sváťa a Jára potkali. Nám se podařilo zjistit, že to bylo právě zde, a to pod nedalekým prastarým stromem. Sváťa tudy často procházel, protože měl nedaleko vlastní zkratku na vrchol Milešovky a zastihl zde Járu Cimrmana, který se pokoušel vyfotit sám sebe pod tímto stromem, kde měla vzniknout slavná fotografie „Velikán pod velikánem“. Fotoaparát Cimrmanovy konstrukce, byl jako první na světě vybaven bezdrátovou samospouští. Jak taková samospoušť vypadala, se bohužel nepodařilo zjistit, jen s určitostí víme, že neobsahovala drát. Při expozici však Cimrman zjistil, že samospoušť nefunguje a asi ani nepůjde opravit a proto přemýšlel, jak tuto situaci vyřešit. Chvíli propadal beznaději, než zahlédl kolemjdoucího a jal se ho požádat, zda by nemohl zmáčknout spoušť ručně a vyfotit ho. Dal se však, se Sváťou do řeči a když zjistil, že si povídá s nejslavnějším českým horolezcem, rozhodl se samospoušť přeci jen opravit a pořídit ještě slavnější fotografii „Dva velikáni pod jedním velikánem“. Oprava se však nezdařila a tak se Cimrman rozhodl použít místo samospouště svou vycházkovou hůl, která byla také bezdrátová. Hůl ovšem nebyla kompatibilní s fotoaparátem a tak se ji podařilo pouze zabodnout do fotoaparátu a při jejím vyndávání si Cimrman dokonce ulomil její okovanou špičku. Fotografie se tedy pořídit nepodařilo a tak se oba velikáni vydali svou cestou.

 

Jára se tehdy vydal do Jizerských hor, kde se seznámil s kovářem Jirsou, který se později stal jednou z hlavních postav Cimrmanovy operety Proso. Oficiální zdroje říkají, že když Jára vyhledal místního kováře, aby mu udělal nový bodec na jeho vycházkovou hůl, kovář Jirsa se na něj podíval a řekl: „To jste divný chodec, když Vám chybí bodec!“ a poté mu hůl opravil. Někteří badatelé se ovšem domnívají, že to byl právě Sváťa Pulec, kdo tuto slavnou větu pronesl a to právě při nepovedeném fotografování pod Milešovkou. Nám se ovšem podařilo pouhým přečtením zjistit, že větu vyřkl opravdu kovář Jirsa a to proto, že Sváťa si s Járou od začátku tykal a proto by věta musela znít: „To jsi divný chodec, když Ti chybí bodec!“, což je jistě pichlavější, ovšem méně malebné a to by Sváťa nikdy nedopustil.

 

 


 

sepsal Jirka