Memoriál Sváti Pulce 2011
6. ročník, 3.-5. června 2011
Třetího, čtvrtého a pátého dne šestého měsíce, v prvním roce druhé dekády třetího tisíciletí proběhl šestý ročník memoriálu Sváti Pulce. Ano, proběhl i když většina zúčastněných, mnohem spíše víkend prochodila, prolezla, někteří dokonce i proseděli... Čím mě ale tento ročník zaujal? Které vjemy se mi přemístily z krátkodobé do dlouhodobé paměti? Čím budu moci jednou k stáru týrat vnoučata? Jako první musím uvést kvalitu, kvantitu i druhovou rozmanitost pokrmů, které paní hospodská připravila v základním táboře. Toto je meta, která se bude jen těžko překonávat. Překvapením pro mě bylo, že Honza, tento sportovník a světoznámý lyžník, který na jako první v dějinách zdolal Milešovku za pomocí ski, uchýlil se k budování výškových táborů, kterými sice pomáhal znavencům přečkati krize ze stále řídčího vzduchu, ale rezignoval tím na své vlastní sportovní ambice. Uvidíme co si připraví na příští rok. A v neposlední řadě jsem velice rád, že nebylo upuštěno žádné zvíře, že pohotovost zvěrolékařova nebyla nutná... zkrátka, že se Kléma ovládl. Takže nebýt nezodpovědnosti jedné pejskařky, která svého psíka Fordíka zapomněla na vrchu a sama se šla veselit do základního tábora, mohli by i ochránci zvířat jásat.
Fotografie hledejte zde.
Zimní výstup na Milešovku 2011
Pátý zimní výstup na Milešovku, na počest nejslavnějšího českého horolezce Sváti Pulce, se konal
4. února roku 2012.
Tento měsíc, přesně před 56. lety byla naměřena na Milešovce nejnižší teplota v historii observatoře a to -28,3°C. Zprvu vypadalo, že bychom na zimní výstup mohli mít podobnou teplotu, ale k velkému zklamání některých účastníků, se rtuť v teploměru zastavila na -15,7°C.
Záznam z webcam na Milešovce.
I přes tato zklamání se však povedlo dosáhnout rekordní účasti a to asi 32 lidí a 5 psů.
Většina účastníků zimního výstupu na startu.
Protože jsme v očekávání velké zimy zkrátili veškeré administrační činnosti na minimum, podařilo se i ztéci horu v rekordním čase a již v deset hodin jsme stáli na jejím vrcholku. Takto nasazené tempo nám vydrželo až do konce, kdy se konečně podařilo, značné části účastníků, zdolat i Lovoš a pokochat se tak na závěr, nádherným výhledem na královnu Českého středohoří či na průmyslové komplexy Lovosic.
Fotografiemi se můžete pokochat zde.
sepsali Aleš a Jirka