Memoriál Sváti Pulce 2009
4. ročník, 22.-24. května 2009
K vyhodnocení čtvrtého ročníku můžeme použít text, který se objevil na stránce Cimrmanova zpravodaje dne 27.5.2009. Celý text byl však pro telegrafickou zprávu příliš dlouhý, a proto ho zde uvádíme v nezkrácené podobě, abyste nebyli ochuzeni o to, co už se nám jednou podařilo sepsat.
Dne 23. května se v Milešově pod Milešovkou sešli účastníci memoriálu Sváti Pulce, kteří se stejně jako jejich horolezecký vzor rozhodli zdolat tuto horu sedmkrát, aby tak dosáhli vytouženého titulu "Pulec muž". Avšak již během prvního výstupu bylo některým účastníkům jasné, že tato meta bude pro ně nedostižně vysoko a že budou rádi, když se jim podaří získat alespoň titul "Pulec žena" udělovaný za pět výstupů. Aby jim během chození tam a zpět nezakrněly mozkové závity měli účastníci na každý výstup připravenu sadu otázek z díla Járy Cimrmana. V krásném počasí nakonec z celkového počtu 74 přihlášených účastníků dosáhlo na hrdý titul "Pulec muž" 13 chodců a na titul "Pulec žena" dalších 19 borců. Celkově bylo tento víkend nastoupáno celkem 279 výstupů, což činí celkem 124 434 m, nebo také 1 382 600 myší polních průměrné délky (i s ocáskem), seřazených zasebou, neboli seriově. Už teď se tedy můžeme těšit na příští pátý jubilejní ročník, který proběhne za milé účasti divadla Járy Cimrmana.
Pokud srovnáme tento ročník s ročníkem minulým, došlo k obrovskému nárůstu počtu výstupů, a to o celých 450 956 myší polních (i s ocáskem).
Rekonstrukce myšlenkových pochodů fyzickou zátěží
Všichni účastníci (a nejen oni) znají Cimrmanovy slavné nápisy, které napsal na zeď v Liptákovské hospodě "U Sirotků" po prvním až osmém pivu. My jsme se však z deníku Sváti Pulce dozvěděli, že Cimrman dokázal nejen vypít mnohem více piv, ale zplodit i více nápisů, a to právě během několikanásobném výstupu na Milešovku při tréninku se Sváťou Pulcem. Nepodařilo se ovšem zjistit, zda byly ony nápisy opravdu zaznamenány či zůstaly pouze v Járově a Sváťově hlavě, a proto jsme se rozhodli využít studie norského badatele Bjőrna Skansena "Rekonstrukce myšlenkových pochodů fyzickou zátěží". Podle této studie bychom absolvováním shodné fyzické zátěže měli dospět ke stejným nápadům. Obnova některých ztracených myšlenek, příklad bohužel nemůžeme uvést protože se ztratily, by mohla být pro lidstvo velmi prospěšná. Bohužel se však funkčnost metody získávání ztracených myšlenek nepodařila jednoznačně prokázat. Můžeme tedy říci, že tato studie má sice ještě své mouchy, za to však bezpečně víme, že přinesla i své plody, neboli ovoce.
Zde uvádíme několik rekonstruovaných myšlenek od Standy Raka. Při rekonstrukci musel autor vyšplhat na Milešovku a bezprostředně poté sdělit komisi myšlenky, které ho napadly. Protože se nepodařilo dodržet stejnou teplotu a tlak vzduchu, mohou se některé myšlenky poněkud lišit od originálu.
Vyzývám čechy, češky
Choďte všude pěšky
Zdolejte naše kopce
Než skončíte v hrobce
Sluníčko, sluníčko
Popojdi maličko
Ve Tvé zlaté tváři
Pulcové se páří
Na Milešovce stromy
Se nevěřícně kloní
Sedmdesát lidí pospolu
Dosahuje vrcholu
Lezu, sotva lezu
v tom červeném drezu
Do hýždí mi najíždí
vztekle patra hlemýždí
Prohrabávám baťoch, džíny
marně hledám endorfiny
Proto moje nohy
ztrácí k chůzi vlohy
Další básně naleznete v naší kronice, na str.
strana 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8.
Fotografie si můžete prohlédnout třeba zde.
Fotografická soutěž
Před startem Memoriálu, byla také odstartována fotografická soutěž "Fotíme královnu Českého středohoří". Výsledky soutěže byly zveřejněny na Milešovce v rámci zimního výstupu v lednu 2010.
Zimní výstup na Milešovku 2009
3. výstup, 30.ledna 2010
Ač byl letošní zimní výstup na Milešovku zorganizován takřka na poslední chvíli, konečně se vydařilo počasí a sněhu bylo opravdu požehnaně. Někteří automotorizovaní účastníci dorazili pod vrchol dříve než vlakomotorizovaní a hnáni vidinou občerstvení či nádherných zimních výhledů, nečekali na ostatní a vyrazili na vrchol. O to déle však museli čekat než restaurace otevře a bude vyhlášeno vyhodnocení fotografické soutěže na téma Milešovka. Po vyhlášení výtězů, občerstvení a rozdání pamětních listů, ředitelé vydali příkaz "Vzhůru dolů!" a účatsníci se tedy vydali po plánované cestě směrem ku Velemínu, kde je čekal oběd. Odbočka vedoucí k vytouženému cíli ovšem vypadala jako obrovská závěj a tak ji někteří minuli s tím, že "Toto přeci není cesta!". Naštěstí byli mezi námi jedinci, kteří se závějí nezalekli a cestu pro ostatní vyšlapali, vyskákali a prováleli. Nic už tedy nebránilo sejít se ve Velemínském motorestu u oběda a poté dojít do Opárna na vlak. Někteří dokonce byli zimním výstupem tak nadšeni, že pohrdli pohodlím vlaku a vylezli ještě na nejblžší kopec a teprve poté jeli v klidu domů. Myslím tedy, že letošní zimní výstup byl opravdu nečekaný, protože i místní občan Vápeník Libor (1948) řekl: "Bydlím tady teda už třicet let a toto jsem teda ještě neviděl." Pak ale otevřeli hospodu, občan Vápeník v jakési naléhavé věci odešel a my se již nedovíme, zda myslel sněhovou nadílku, či naší výpravu. Nezbude než se ho zeptat při příští příležitosti. Do fotogalerie nakoukněte tudy.
Trasa zimního výstupu, výškový profil a další geodata.
Vyhodnocení fotografické soutěž "Fotíme královnu Českého středohoří"
Vítězem v kategorii "Pohledy a výhledy" se stala Ivana Jelínková
Její soutěžní fotografe ale byly zaslány pod jménem Ivana Šolcová a tak nevíme, zda se nejednalo o největší podvod v dějinách fotografických soutěží Memoriálu Svíti Pulce, či došlo jen ke změně stavu.
Vítězem v kategorii "Mlha" se stala účastník č. 99 pod uměleckým jménem Ingjid Tognejová.
První cenou pro vítěze soutěže "Fotíme královnu Českého středohoří" byla "Svijanská kněžna" zakoupená v nadmořské výšce 836,5 m.n.m., což bylo výtězi kvitováno s povděkem.
sepsali Jirka a Aleš